22. dubna 2009 v 13:35 | balenoGLX
|
Tesla B116 Hi-Fi stereo
Jde o magnetofon, který je asi všem kolegům na blogu velmi dobře znám, takže nebudu zabírat místo a unavovat případné čtenáře tohoto článku nejakým opisem a technickými parametry. Jsou totiž notoricky známy - jestli se jedná o údaje papírové, nebo dosažitelné.
Spíš bych se chtěl podělit o nejaké zkušenosti s provozem, nejčastějšími poruchami, nebo jinými problémy.
Dá se říct, že celá řada B1xx, potažmo CM1x0 patří po technické stránce k tomu nejlépe hrajícímu a nejspolehlivějšímu, co Tesla v rámci cívkových strojů vyprodukovala. Jak již asi každý ví, mechanika byla odvozena od řady B7, po které přebrala její dobré, ale i některé špatné vlastnosti. Dalo by se říct, že po úpravách se některé špatné vlastnosti téměř eliminovali. Upravená B11x dostala do vínku tvrzené hlavy (ANH 200, 210, 220 oproti dřívějším ANP), nový větší a hlavně výkonnější motor, přídavné pákové brzdy, pohotovostní zastavení ovládané elektromagnetem (což umožnilo přiřadit k této funkci také dálkové ovládání ), autostop pracující jednak při doběhnutí na konec, jednak při poruše navíjení, nové protipřekluzové obložení kola předlohy a konečně upravený vnitřní povrch unašečů, což zlepšilo hlavně funkci spojky převíjení (fuj to je dlouhá věta).
Spolehlivost mechaniky se sice opravdu podstatně zlepšila, pořád však zůstali určité problémy, které sebou přínáší provedení s jedním motorem. Je to příliš mnoho řemínků, mezikol a spojek, což je také nejčastějším zdrojem různých závad. Problémy s vytahanými nebo prasknutými řemínky jistě každý zná. Kolísání rychlosti posuvu, nebo "líné" přetáčení jsou dobře známy.
Špatný rychloposuv však můžou způsobit také převíjecí mezikola, a unašeče, které se časem zapráší, nebo jinak znečistí a ty pak prokluzují. Většinou pomůže pečlivé očištění lihem. Pokud jsou však mezikola opotřebené, nebo ztvrdlé a popraskané, nezbývá, než je vyměnit. Nemusí se měnit celá mezikola, stačí jejich obložení - takové gumičky se občas dají koupit v prodejnách s gumovým těsněním, podle rozměru. Dalším problémem při přetáčení bývá opotřebená, nebo zamaštěná rázová spojka na kole předlohy. Při mírném opotřebení stačí nastavit větší přítlak - dělá se to tak, že se pootočí vrchní plíšek na předloze po směru hodinových ručiček. Pokud je spojka již na maximálním přítlaku a pořád prokluzuje, je možné ji rozebrat a vyčistit lihem. Když nepomůže ani to, je spojka již na konci života a nezbývá, než jí vyměnit.
Někdy se taky stává, že mezikola jsou čisté, spojka je v pořádku a magnetofon přesto špatně přetáčí - obvykle jen na jednu ze stran. Příčina je témeř vždy ve špatně seřízených páskových brzdách (někdy také v brzdách pákových, pokud při zařazení přehrávání, nebo přetáčení neodbrzdí). Taky se stává, že v místě styku pásové brzdy s unašečem je unašeč od brzdy "zedraný". Děje se to témeř vždy při špatně seřízených brzdách. Lehce opotřebený unašeč lze zaleštit pastou na karoserie aut, nebo pastou na leštění průhledných plastů. Pokud jsou rýhy moc hluboké, je potřeba unašeč vyměnit. Také příliš opotřebený filc značí výměnu brzdových pásků. Po výměne je třeba brzdy znovu seřídit. Obvykle postačí méně přesné servisní nastavení - tak, aby vzdálenost kolíku regulace tahu byla od prvního vodícího kolíku páskové dráhy cca 13mm. Kdo si chce s nastavením brzd pohrát trochu víc, může brzdy nastavit tak, aby při plné odvíjecí cívce prúměru 18cm a pásku DP26 byla reprodukce bezproblémová - neroztřepaná a bez znatelného úbytku výšek. Nejnižší potřebná brzdná síla bude dána především nastavením páskové dráhy. Jakákoliv nekolmost některého prvku dráhy se okamžitě projeví špatnou nahrávkou, nebo reprodukcí (nedostatkem výšek, nebo rozstřesenou reprodukcí hlavně okrajových stop), nebo dokonce posouváním pásku po přítlačné kladce nahoru a dolů s jeho následnou deformací.
Posouvání pásku po kladce může být způsobeno také jejím znečištěním, nebo znečištěním pohonného hřídele (pravidelné čištění lihem), ale i přílišným tahem převíjecí spojky. Ten může být způsoben buď jejím špatným seřízením, nebo znečištěním. Taky se stává, že tah spojky je nedostatečný a převíjení "vynechává" zejména tehdy, kdy je pravá cívka již plná. Může to být taky špatné seřízení, znečištění nebo také opotřebení spojky. Oprava je obdobná jako u rázové spojky rychlého převíjení - tady se však navíc nastavuje i přítlak celého kola k unašeči pomocí přihýbání plechu, ve kterém je zavěšena pružina zajišťující přítlak o unašeč. Při opravě, nebo seřizování je potřeba také očistit a zkontrolovat gumové obložení kola spojky. Opotřebené, ztvrdlé, nebo popraskané obložení vyměníme. Vyčistíme taky plochu unašeče, kam dosedá převíjecí spojka.
Nejobtížnější je nakolmit páskovou dráhu. Bez měřicího pásku to však nejde, a proto se tím zabývat nebudu.
Doufám, že jsem tím vystihl jak nejčastější závady a nedostatky pohonného ústrojí, tak i jejich amatérské odstranění, proveditelné i v domácích podmínkách bez speciálních přístrojů.
Pochvalu si u tohto přístroje však jednoznačne zaslouží zejména elektronika. I s bídnou součástkovou základnou a tuzemskými součástkami nevalné kvality se konstruktérům z Přelouče podařilo téměř nemožné. Vytvořit elektroniku, která je vysoce spolehlivá, jednoduše opravitelná, intuitivně nastavitelná a velmi dobrou stálostí nastavených parametrů (na čem mají zásluhu i tvrzené hlavy, takže není potřebné tak často seřizovat zejména předmagnetizaci a záznamový proud). Nevídaná (oproti ostatním cívkačúm Tesla) je také shodnost obou záznamových a reprodukčních kanálů. Kompenzace parametrů vlivem tolerance hodnot a stárnutí součástek se povedla velmi dobře. O pomalých indikátorech se moc zmiňovat nebudu, napsalo se o tom již dost , i když je potřebné říct, že je to mnohem lepší, než např. u B73. Kdo by chtěl indikátory rychlejší, lze to u typů se "špičkovým indikátorem"
provést výměnou kondenzátorů C3 a C4 za hodnotu 0,47 uF na modulu označeném "I".
Co se poruch týče jsou asi největším problémem potenciometry a otočné přepínače. Přepínače lze opatrně vypájet a vykoupat tak jeden den v kontoxu, nebo je rozebrat, opatrně očistit kontakty smirkovým papírem (č.400) a přestříknout kontoxem. Obdobná situace je u potenciometrů, tam však taková oprava často pomůže jen na krátkou dobu a pak "poťáky" vesele chrastí dál. Tehdy pomůže jenom jejich výměna - ta je nutná i tehdy, pokud již potenciometry mají výpadky dráhy.
Časem se stává to, že magnetofon zejména na rychlosti 9,53cm/s špatně nahrává výšky (předpokládáme, že se používá pásek typu LH, ne starý LN se kterým to výšky nikdy nahrávat nebude). Je to způsobeno opotřebením záznamové hlavy, kdy se již předmagnetizace stává zbytečně velká a dochází k zvýšené demagnetizaci - hlavně výšek. Nastavení předmagnetizace by se mělo sice dít jen za použití meřicích přístrojů, ale celkem uspokojivě to lze i bez nich. Pečlivě vyčistíme páskovou dráhu (hlavně hlavy), na vstup magnetofonu přivedeme signál (nejlépe nahrávku z CD s dostatkem výšek), založíme nejčastěji používaný druh pásku (samozřejmě typu LH), zařadíme rychlost "9", zvolíme stopu "1-4" a zapneme záznam. Přepíname páskový monitor a na výstupu magnetofonu pomocí zesilovače a dobrých soustav nebo dobrých sluchátek reprodujeme signál. Trimrem
R13 točíme do té doby, než bude signál v poloze "TAPE" co nejvíc shodný s polohou "SOURCE". Můžeme to taky nastavit tak, aby těch výšek bylo víc, než v originále. Je však třeba upozornit, že čím bude předmagnetizace nižší (více výšek), tím nižší bude taky přebuditelnost pásku (vyšší zkreslení) a my budeme nuceni nahrávat s nižší úrovní záznamu - v tom případě se nám taky více uplatní šum. Tenhle postup aplikujeme taky u stopy "3-2", kde nastavujeme trimrem R14. Dáváme pozor na to, abychom nastavili oba kanály stejně a nastalo se, že jeden bude hrát výšky lépe a jeden hůře.
Někdy se říká, že nejlépe hrajícím magnetofonem Tesla je typ B73. Je to hlavně kvůli jeho výkonovému zesilovači - přesněji fyziologické regulace hlasitosti. Kdyby B11x a CM-ko používali tak dokonalou fyziologii, jaká byla u B73, hráli by tyhle magnetofony asi stejně. Vynechat tenhle velmi užitečný prvek donutil kontruktéry pravděpodobně buď nedostatek vhodných posuvných potenciometrů se třemi odbočkami, nebo jejich vysoká cena. Také použití koncových stupňů s MDA2020 (B113, B115, CM130) neodpovídá kvalitám magnetofonu (navíc v B113 v nevhodném zapojení s nesymetrickým napájením, což je v rozporu i s doporučením výrobce obvodů), ale tehdy na výběr nebylo a kvalitní "koncák" osazený diskrétními součástkami by přístroj značně prodražil.
K exteriéru magnetofonu se vyjádřím až takhle na závěr. Jednotlivé prvky jsou rozmístněny účelně a ergonomicky, akorát přípojná místa kazí estetický dojem (částečné vyřešeno u CM1x0). A absence konektorů "RCA" a "jack" je v 80-tých letech taky trestuhodné. Všichni světoví výrobci totiž
tyto konektory dávno používali.
No a taky to provedení z levných a vrzajících plastů ("práci plastů" je slyšet i při zahřívání a ochlazování magnetofonu) je hrozné. B700 nebo B73 na tom byli rozhodně lépe. Vůči designu bych nějaké vážnější připomínky neměl, i když ve své době byl trochu zastaralý-to však platí pro všechny výrobky Tesla.
Článek pro Vás napsal balenoGLX
krásny magič baleno. ako vybalený z krabice :) tie platy akokeby boli ošetrené prípravkom POLISH. krásne čierne. článok nemá chybu super "počtení" :) k tým poťákom ja som ich drahu opravil mojim "prípravkom" a to trocha vazelíny A2 (madit) a dostatok najemno nastruhaneho grafitu a kvalitne premiešané, ležalo to ešte 24 hodín , opatrne som to naniesol na očistenú drahu parkrát pobehal bežcom po drahe a odvtedy (zachvilu 3 roky) ani najmenšie chrapnutie alebo ina zavada pri regulacii s potenciometrami. tie otočne prepínače som chcel ošetriť podla tvojho postupu , nakoniec mi pomohol WD-40. ale zase je všetko okolo toho prepínača trocha mastné.